| |
Michail
Vasiljevič Lomonosov byl ruský polyhistor, básník a překladatel, žijící
v letech 1711 - 1765. Tento vědec je autorem mnoha odborných spisů nejrůznějšího
zaměření. Lomonosov ještě používal pojem flogiston a nevyvrátil ani učení
o čtyřech živlech (vodě, vzduchu, ohni a zemi). Jeho
názory na složení látek i jeho experimenty ho řadily mezi zakladatele
chemické atomistiky.
V představách
o atomové a molekulární struktuře vycházel z Boylovy
korpuskulární teorie. Rozlišoval dva druhy částic - korpuskulí (ve smyslu
dnešních atomů a molekul), a připouštěl i stejnorodé korpuskule (dnešní
molekuly prvků). Zdůrazňoval nutnost posuzovat především kvantitativní
znaky částic - jejich polohy a rychlosti. Na rozdíl od svých předchůdců
nepovažoval teplo za prvek, ale viděl v něm vyjádření otáčivého pohybu
korpuskulí.
Princip zákona zachování „hmoty",
za jehož spoluobjevitele je Lomonosov považován, je zaznamenán již v roce
1748 v jeho korespondenci s matematikem Leonhardem Eulerem (1707 - 1783). K
publikaci zákona však došlo až v roce 1760, krátce poté, co Lomonosov
provedl ověřovací pokusy. Významným Lomonosovovým přínosem pro chemii
byla aplikace kvantitativních metod.
  
| |
|
