| 1901 |
Wilhelm Conrad Röntgen (Německo) - Objev rentgenového záření |
| 1902 |
Hendrik
Antoon Lorentz a Pieter Zeeman (Nizozemí) - Výzkum
vlivu magnetického pole na světlo (Zeemanův jev) |
| 1903 |
Pierre Curie, Marie Curie a Antonie Henri Becquerel (Francie) - Objev
radioaktivity |
| 1904 |
Lord John William Strutt Rayleigh (Velká Británie)
- Objev
argonu |
| 1905 |
Philipp
Eduard Anton von Lenard (Německo) - Studium
katodového záření |
| 1906 |
Sir
Joseph John Thomson (Velká Británie) - Výzkum
výbojů v plynech
|
| 1907 |
Albert
Abraham Michelson (USA) - Měření
rychlosti světla
|
| 1908 |
Gabriel
Lippmann (Framcie) - Vývoj
barevné fotografie (ve spektrografii)
|
| 1909 |
Guglielmo Marconi (Itálie) a Carl Ferdinand Braun (Německo) - Vynález bezdrátové telegrafie
|
| 1910 |
Johannes Diderik van der Waals (Nizozemí) - Studium
mezimolekulárních sil v kapalinách a plynech
|
| 1911 |
Wilhelm
Wien (Německo) - Výzkum
záření černého tělesa
|
| 1912 |
Nils
Gustaf Dalén (Švédsko) - Vynález
automatického přívodu plynu pro majáky
|
| 1913 |
Heike
Kamerlingh-Onnes (Nizozemí) - Výzkum
vlastností látek za nízkých teplot vedoucí mj. ke zkapalnění helia
|
| 1914 |
Max von
Laue (Německo) - Studium
rentgenového záření difrakcí na krystalech
|
| 1915 |
sir
William Henry Bragg a sir William Lawrence Braag (Velká
Británie)
- Studium krystalové struktury použitím
rentgenova záření |
| 1916 |
cena
neudělena |
| 1917 |
Charles Glover Barkla (Velká Británie) - Studium
emise rentgenového záření a jiných krátkovnlnných záření |
| 1918 |
Max
Karl Ernst Ludwig Planck (Německo) - Návrh
kvantové teorie atomu |
| 1919 |
Johannes Stark (Německo) - Studium spekter v elektrických polích |
| 1920 |
Charles
Edouard Guillaume (Švýcarsko) - Objev
niklových slitin s nízkou roztažností |
| 1921 |
Albert
Einstein (Německo/Švýcarsko) - Vysvětlení
fotoelektrického jevu a příspěvky k teoretické fyzice
|
| 1922 |
Niels
Henrik David Bohr (Dánsko) - Teorie
atomové struktury a atomového spektra |
| 1923 |
Robert
Andrews Millikan (USA) - Popis
fotoelektrického jevu a určení náboje elektronu |
| 1924 |
Karl
Manne Georg Siegbahn (Švédsko) - Vynález techniky rentgenové
spektroskopie
|
| 1925 |
James
Franck a Gustav Ludwig Hertz (Německo) - Vysvětlení
interakce mezi elektrony a atomy (v kvantové teorii) |
| 1926 |
Jean
Baptiste Perrin (Francie) - Výzkum
velikosti atomů, molekul a tedy struktury hmoty |
| 1927 |
Arthur
Holly Compton (USA) a Charles Thomson Rees Wilson (Velká
Británie) - Vysvětlení odrazu rentgenového záření
(Comptonův jev) a vynález mlžné komory
|
| 1928 |
Owen Willans Richardson (Velká Británie) - Vysvětlení
termoemise |
| 1929 |
Prince
Louis-Victor
Pierre Raymond de Broglie (Francie) - Objev vlnové
povahy elektronů |
| 1930 |
Sir
Chandrasekhara Venkata Raman (Indie) - Výzkum
rozptylu záření prostředím (Ramanův jev)
|
| 1931 |
cena
neudělena |
| 1932 |
Werner
Karl Heisenberg (Německo) - Vytvoření
kvantové mechaniky a návrh principu neurčitosti |
| 1933 |
Paul
Adrien Maurice Dirac (Velká Británie) a Erwin Schrödinger (Rakousko) -
Vytvoření vlnové mechaniky |
| 1934 |
cena
neudělena
|
| 1935 |
Sir
James Chadwick (Velká Británie) - Objev
neutronu |
| 1936 |
Carl
David Anderson a Victor Franz Hess (USA) - Objev
pozitronu a výzkum kosmického záření |
| 1937 |
Clinton
Joseph Davisson (USA) a Sir George
Paget Thomson (Velká Británie) - Objev
difrakce elektronů krystaly |
| 1938 |
Enrico
Fermi (Itálie)
- Vytvoření transuranů
|
| 1939 |
Ernest
Orlando Lawrence (USA) - Vynález
cyklotronu |
| 1940 |
cena
neudělena |
| 1941 |
cena
neudělena |
| 1942 |
cena
neudělena |
| 1943 |
Otto
Stern (USA) - Vývoj
molekulárních paprsků a objev magnetického momentu protonu |
| 1944 |
Isidor
Isaac Rabi (USA) - Studium
magnetických vlastností atomových jader
|
| 1945 |
Wolfgang Pauli (Švýcarsko) - Formulace
vylučovacího (Pauliho) principu
|
| 1946 |
Percy
Williams Bridgman (USA) - Práce
ve fyzice vysokých tlaků a termodynamice
|
| 1947 |
Sir
Edward Victor Appleton (Velká Británie) - Studium
ionosféry |
| 1948 |
Patrick
Maynard Stuart Blackett (Velká Británie) - Studium
kosmického záření, objevy v jaderné fyzice a rozvoj Wilsonovy mlžné
komory |
| 1949 |
Hideki
Yukawa (Japonsko) - Předpověď
existence mezonu |
| 1950 |
Cecil
Frank Powell (Velká Británie) - Fotografické studium atomového jádra
a objev mezonu
|
| 1951 |
Sir John Douglas Cockcroft (Velká Británie) a Ernest
Thomas Sinton Walton (Irsko) -
Použití urychlených částic k transmutaci jader
|
| 1952 |
Felix Bloch (Švýcarsko/USA) a Edward Mills Purcell
(USA) -
Studium atomových energetických hladin a jaderné magnetické rezonance (NMR)
|
| 1953 |
Frits
(Frederick) Zernike (Nizozemí) -
Konstrukce fázově kontrastního mikroskopu
|
| 1954 |
Max
Born a Walther Bothe (Německo) -
Příspěvky ke kvantové mechanice a studiu elektronové
emise
|
| 1955 |
Willis Eugene Lamb a Polykarp Kusch (USA) -
Studium spektra vodíku a určení přesného magnetického
momentu elektronu
|
| 1956 |
William Shockley, John Bardeen a
Walter Houser Brattain
(USA) -
Studium polovodičů
a vynález tranzistoru
|
| 1957 |
Chen Ning Yang a Tsung-Dao Lee (USA) -
Vyvrácení zákona zachování parity
|
| 1958 |
Pavel Alexejevič Čerenkov, Ilja Michajlovič Frank a Igor Jergenjevič Tamm (SSSR) -
Studium chování vysokoenergetických částic a
Čerenkovův jev
|
| 1959 |
Emilio Gino Segrè a Owen Chamberlain (USA) -
Objev antiprotonu
|
| 1960 |
Donald
Arthur Glaser (USA) - Vynález bublinkové komory
|
| 1961 |
Robert
Hofstadter a Rudolf Ludwig Mössbauer (USA) -
Studium nukleonů a záření gama ve vztahu k atomové
struktuře
|
| 1962 |
Lev Davidovič Landau
(SSSR) -
Výzkum kapalného helia a jeho důsledky pro chování
hmoty při nízkých teplotách
|
| 1963 |
Eugene Paul Wigner (USA), Maria Göppert-Mayer (USA) a
Hans Jensen (Německo) -
Původní studia struktury atomového jádra
|
| 1964 |
Charles Hard Townes (USA),
Nikolaj Genadijevič Basov (SSSR)
a Alexander Michajlovič Prochorov (SSSR) -
Vynález maserů a laserů |
| 1965 |
Sinichiro Tomonaga (Japonsko), Julian Schwinger (USA) a Richard P. Feynman
(USA) -
Práce v kvantové elektrodynamice
|
| 1966 |
Alfred Kastler (Francie) -
Studium atomových energetických hladin a jejich role v
laserech
|
| 1967 |
Hans Albrecht Bethe (USA) - Návrh
teorie jaderných reakcí |
| 1968 |
Luis Walter Alvarez
(USA) - Studium
elementárních částic
|
| 1969 |
Murray Gell-Mann (USA) - Klasifikace
jaderných částic a myšlenka kvarku |
| 1970 |
Hannes Alfvén
(Švédsko)
a Louis Néel (Francie) - Práce
v magnetohydrodynamice a magnetických počítačových pamětech
|
| 1971 |
Dennis Gabor (Velká
Británie) - Vynález
holografie
|
| 1972 |
John Bardeen, Leon Neil Cooper
a John Robert Schrieffer (USA)
- Studium supravodivosti |
| 1973 |
Leo Esaki
(Japonsko),
Ivar Giaever (USA) a Brian David Josephson (Velká Británie) - Objev
tunelového jevu v polovodičích
|
| 1974 |
Sir Martin Ryle a Antony Hewish
(Velká Británie) -
Objev pulzarů a pokroky v radioastronomii |
| 1975 |
Aage Niels Bohr
(Dánsko), Ben Roy Mottelson
(Dánsko) a Leo James Rainwater (USA) -
Teorie jaderné atomové struktury
|
| 1976 |
Burton Richter a Samuel Chao Chung Ting
(USA) - Objev částice
"psí"
|
| 1977 |
Philip Warren Anderson (USA), Sir Nvill Francis Mott (Velká
Británie) a John Hasbrouck van Vleck (USA) - Vývoj
v oblasti polovodičů |
| 1978 |
Piotr Leonidovič Kapica (SSSR), Arno Allan Penzias (USA)
a Robert Woodrow Wilson (USA) -
Studium nízkých teplot a objev reliktního
záření |
| 1979 |
Sheldon Lee Glashow (USA), Abdus Salam (Pakistán) a Steven Weinberg (USA) -
Vytvoření sjednocené teorie pole |
| 1980 |
James Watson Cronin
a Val Logsdon Fitch (USA)
- Vyvrácení zákonů
symetrie v subatomárních částicích
|
| 1981 |
Nicolaas Bloembergen (USA), Arthur Leonatrd Schawlow (USA)
a Kai M. Siegbahn (Švédsko) - Vývoj
laserové spektroskopie a elektronové mikroskopie s vysokým rozlišením
|
| 1982 |
Kenneth G. Wilson
(USA) -
Studium změn stavů (skupenství) |
| 1983 |
Subramanyan Chandrasekhar(USA) -
Teorie evoluce a zániku hvězd
|
| 1984 |
Carlo Rubbia (Itálie) a Simon van der Meer
(Nizozemí) -
Objev částic W a Z |
| 1985 |
Klaus von Klitzing
(Německo)
-
Měření elektrického odporu
|
| 1986 |
Ernst
Ruska (Německo),
Gerd Binning (Německo) a Heinrich Rohrer (Švýcarsko) -
Pokroky v elektronové mikroskopii a rastrovacím
tunelovacím mikroskopu
|
| 1987 |
J. Georg Bednorz (Německo) a K. Alexander Müller
(Švýcarsko) - Studium supravodivosti v keramických
materiálech
|
| 1988 |
Leon M. Lederman, Melvin Schwartz a Jack Steinberger
(USA) -
Objev neutrina a vyvinutí způsobu jeho využití ve výzkumu
|
| 1989 |
Norman F. Ramsey
(USA), Hans G. Dehmelt (USA) a Wolfgang Paul (Německo) -
Konstrukce césiových atomových hodin
|
| 1990 |
Jerome I. Friedman (USA), Henry
W. Kendall (USA) a Richard E. Taylor (Kanada) -
Objev struktury neutronů a protonů
|
| 1991 |
Pierre-Gilles de Gennes
(Francie) -
Analýza uspořádávání molekul v jistých látkách,
např. tekutých krystalech a polymerech
|
| 1992 |
Georges Charpak
(Francie) -
Vynález detektoru částic
|
| 1993 |
Russell
A. Hulse a Joseph H. Taylor Jr.
(USA)
-
Studium binárních pulzarů a gravitačních vln |
| 1994 |
Bertram
N. Brockhouse (Kanada) a
Kanada) a
Clifford G. Shull
(USA)
- Rozvoj neutronové spektroskopie a metody
neutronové difrakce |
| 1995 |
Martin
L. Perl a Frederick Reines
(USA)
-
Objev tau leptonu a detekce neutrina
|
| 1996
|
David M. Lee, Douglas
D. Osheroff a Robert C. Richardson (USA)
- Objev supratekutosti helia-3
|
| 1997
|
Steven
Chu (USA), Claude Cohen-Tannoudji (Francie) a William D. Phillips
(USA)
- Rozvoj metody chytání
atomů laserovým světlem |
| 1998
|
Robert
B. Laughlin (USA), Horst L. Störmer (Německo) a Daniel C. Tsui (USA) -
Objev nové formy kvantové tekutiny s částečně nabitými excitacemi
|
| 1999
|
Gerardus 't Hooft a Martinus J.G. Veltman (Nizozemí) -
Objasnění kvantové struktury elektroslabých interakcí ve fyzice |
| 2000 |
Zhores
I. Alferov
(Rusko), Herbert Kroemer (Německo) a Jack
S. Kilby (USA) - Práce na informační a komunikační technologii, vynález
integrovaného obvodu a polovodivých heterostruktur užívaných ve
vyskokorychlostní a optoelektronice |
| 2001 |
Eric A. Cornell (USA), Wolfgang Ketterle (Německo) a Carl E. Wieman (USA)
- Dosažení
Bose-Einsteinovy kondenzace ve zředěných plynech alkalických atomů a
základní studie vlastností kondenzátu |
| 2002 |
Raymond Davis Jr. (USA), Masatoshi Koshiba (Japonsko) a Riccardo Giacconi (USA)
- za průkopnické
výzkumy v astrofyzice, zejména za objevení kosmického neutrina |
| 2003 |
Alexei A. Abrikosov (USA a Rusko), Vitaly
L. Ginzburg (Rusko) a Anthony J. Leggett (Velká Británie a USA) -
za průkopnické přínosy do teorie supravodičů a supratekutin |
| 2004 |
David J. Gross (USA), H. David Politzer
(USA) a Frank Wiltczek (USA) - za objev
asymptotické volnosti v teorii silné interakce |
